Showing posts with label contests. Show all posts
Showing posts with label contests. Show all posts
Monday, December 19, 2022
Saturday, December 1, 2012
HB9CV 10m portable v OK OM DX contestu
K řádnému ověření antény, jak v éteru tak mechanických parametrů došlo až v OK OM DX contestu 10. a 11. 2012.
Těšil jsem, že podmínky na 10m budou minimálně stejně dobré jak v minulém roce, kdy jsem s 80 metrovým ležatým (drátovým) loopem (10metrů nad zemí) udělal na 28MHz 66 spojení. Teoreticky tomu tak mělo být, neboť sluneční aktivita má až do příštího léta stoupat. Navíc mne namlsaly podmínky na pásmu v den prvního testu antény, kdy jsem byl schopen na anténu umístěnou dva metry nad zemí pracovat s QRP na SSB z 4X stanicí a slyšel jsem bez problémů W4 i W5 stanice které 4X volaly.
Tuesday, November 15, 2011
Monday, June 11, 2001
Polní den 1999 z Králického Sněžníku
Po druhém subregionálu jsem se rozhodl, že na Polní den se vydám, pokud bude přát počasí, na Kralický Sněžník (JO80KE, 1424 mnm).
Túru na Kraličák jsem již podnikl několikrát. Vyzkoušel jsem několik přístupových cest po různých turistických značkách o to i z polské strany. Ale ani jedna se mi pro náročný výstup s veškerým závodním vybavením nezdála optimální. Buď šli s oklikami nebo zbytečně klesaly a následně zas stoupaly. Jelikož ponesu cca 6 hodin vybaveni o celkové váze40 kg musel jsem brát toto vše na zřetel.
Po důkladném prostudování mapy jsem rozhodl, že musím najít novou, lepší přístupovou trasu a pokud to bude nutné, i bez pomocí turistických značek.
5. června v 06.32 z nádraží Červený Potok jsem vyrazil do terénu. Z počátku byl směr pochodu přímo na sever, do polí, po cestě, kde dle turistické mapy z roku 1952 původně vedla žlutá turistická značka. Tuto značku jsem opustil, když nad kostelem v Dolní Moravě začala scházet do vsi. Pokračoval jsem po vrstevnici jdoucí polní cestě a cca po800 metrech přicházím pod lyžařský vlek. Tady jsem z cesty odbočil vlevo vhůru a podél tohoto vleku jsem došel až na jeho konečnou. Tím jsem se dostal na hřebínek Větrného vrchu, který je vlastně poslední kótou ve východní rozsoše masivu Králického Sněžníku. Zde jsem se otočil znovu na sever a přes louku a les jsem se dostal na místní silničku, po které vede červená turistická značka Prostřední Lipka - Králický Sněžník. Od nádraží to sem bylo 1 1/4 hodiny. Toto místo jsem znal z mých předchozích výprav. Silnička po chvíli uhnula dolů do Dolní Moravy. Já jsem pokračoval další hodinu červeně značenou svážnici až ke Zbojnické boudě. Kousek za ní jsem ze značky uhnul vlevo, a po velmi strmé cestě jsem dospěl na svážnici o "patro výš". Po ní se dostávám až ke státní hranici.
Přímo po hranici vede "pašerácká" pěšinka, na kterou se napojuje nejprve stará červená značka (podle mapy z roku 1952) a poslézé nad vodopádem Nad Strašidly i současná červená. Zde se na chvíli zastavuji a nabírám vodu. Je 9.45 SELČ a na vrchol to je ještě 3/4 hodiny. Krátce posvačím a pokračuji dál přímo po statní hranici (opět mimo turistické značení, které tudy ale už za dva roky oficiálně povede) až na vrchol.
10.30 severní pól je dobyt. Cesta je vytýčena. Na vrcholu předběžně vybírám místo pro soutěžní stanoviště (to ještě nevím, že zcela zbytečně). Pak sestupuji (3minuty) k prameni Moravy, kde její vodou zapíjím oběd. Kdyby tady tak vysoko voda nebyla, bylo by pro mne zcela nemyslitelné odsuď vysílat.
V 15.11 odjíždím vlakem z Červeného Potoka zpátky domů. Tuto cestu podnikám před závodem z kondičních důvodů ještě několikrát.
Z hlediska náročnosti přesunu musím ještě opět, oproti II. subru, zredukovat výstroj a výzbroj, kterou potáhnu do závodu s sebou na kótu. Ze stožáru vezmu jen 3 trubky, tj. cca4 metry ve vysunutém stavu. Neberu se sebou ešus ani plynový vařič Var. Doma s těžkým srdcem nechávám i sekyru. Ke kotvení stožáru použiji kameny takže nemusím brát ani ocelové kotvící kolíky.
Batoh vypadá již o něco rozumněji než posledně, nicméně jelikož nejtěžší věci (dva olověné akumulátory 7,2Ah) musím vzít, blíží se váhá výstroje stejně ke40 kg .
Podle propočtů bych měl s plnou bagáží zvládnout pěší přesun cca za 6 hodin. Tzn. pokud pojedu jako obvykle prvním sobotním vlakem měl bych dorazit na vrchol kolem 11.00 UTC tj. v poledne našeho času. To by mělo stačit. No uvidíme. V pondělí a v úterý po závodě jsou státní svátky, tak bude snad dost času na regeneraci sil. 3.7. 1999 v 6.37 vyrážím z Červeného Potoka směr kóta 1424. Zatím je jasno a klidno. Přes den bude asi pěkný pařák. Jsem ověšený jak vánoční stromeček. Na zádech nacpaný 75 litrový kletr, na něm přidělaný složený stožárek (1,5m), na bederním pásu pověšená cyklistická flaška s vodou, na čele šátek proti potu, na těle prádlo Moira, na nohách těžké turistické boty Meindl - Island. Střídavě v ruce nebo přehozenou přes batoh nesu složenou anténu F9FT 11el. TONA.
Zpočátku odpočívám každou půlhodinu. Je čím dál tím větší vedro. Ještě že po cestě je dost vodních zdrojů, z kterých můžu doplňovat životadárnou tekutinu. Na statní hranici jsem 10.30 našeho času. Normálně bývám už nahoře, teď mi zbývají ještě skoro dvě hodiny cesty. Propocenej jsem durch, a ramena už necítím. Nohy šlapou zatím jakš takš v pohodě.
V poledne v největším vedru zdolávám nejprudší úsek vrcholové partie. Šátek na čele už moc nefunguje a pot mě štípá v očích. Předbíhají mě spousty polských turistů, občas se na něco zeptají. Odpovídám pouze křečovitým úsměvem. Dejchám jak lokomotiva. Ale to nejhorší má teprve přijít.
Už zbývá zdolat posledních pár výškových metrů. Ještě kousek a budu na plochém vrcholu. Na jednou se nad horizontem objevuje tyč, která je jiná než soušky tyčového značení. Za prvé je moc vpravo, a za druhé je do zelena. Jak se přibližuji vidím čím dál tím větší část té tyče. Jímá mě hrůza, spatřuji kotvící lana….. kóta je obsazena !!
Že já vůl jsem si ji nepřihlásil (stejně bych neměl nárok) !! Jdu se zeptat ke stanu rozloženému u paty stožáru, třeba pojedou sedmdesátku. Ale anténa je evidentně na2 m .
Kluci jsou z OK2KDS z Havířova, jedou na 144MHz a tvrdí že mají kótu přihlášenou. Já ne, a stejně tady byli první, takže se není o čem bavit. Je 10.00 UTC, nejvyšší čas začít se chystat na závod. Loučím se osádkou stanu, s tím že se usídlím asi někde poblíž.
Že bych zkusil Malý Sněžník ? Je to tak 1,5 hodiny cesty. Bez bagáže by to možná šlo, ale s tím co mám na zádech …. ?
Scházím k prameni Moravy. Obědvám a přemýšlím co dál. Malý Sněžník zavrhuji, je daleko. Nabízí se300 metrů vzdálené prostranství u bývalé turistické chaty v jihovýchodní úbočí. Tam by ale moje anténa "viděla" na anténu OK2KDS, což by mohlo způsobovat rušení ( i když při mých 8 W ? Na druhou stranu, kdo ví kolik tam mají oni.). Pak je tam taky trochu zacloněn západní směr na DL. Takže tam taky ne. Zkusím to tedy na druhou stranu. Nabírám vodu, beru věci a traverzuji jižní úbočí po bývalé turistické značce, až k místu kde se to trochu otevře na západ. Na sever do SP i do SM to bude zabyté, ale tam toho stejně moc nebývá. Zalézám mezi nízké smrčky a začínám budovat stanoviště.
Snažím se chovat tiše a nenápadně a tak abych nezpůsobil velké škody na vegetaci a okolí. Nemám zájem na jakékoliv konfliktu s případně kolemjdoucím ochráncem přírody. Mám svoje zkušenosti z Vysokých i Nízkých Tater.
Je vedro, ale naštěstí vlivem termiky zůstává stát nad vrcholem Králičáku mrak, který se téměř nehýbe z místa a cloní tak slunci. Takže to není zas až tak nejhorší.
Ve 11.45 UTC mám vše a i celých 8 wattů RF výkonu připraveno k vysílání. Abych stihnul začátek závodu, nerozdělávám zatím stan.Postavím ho snad později.
Túru na Kraličák jsem již podnikl několikrát. Vyzkoušel jsem několik přístupových cest po různých turistických značkách o to i z polské strany. Ale ani jedna se mi pro náročný výstup s veškerým závodním vybavením nezdála optimální. Buď šli s oklikami nebo zbytečně klesaly a následně zas stoupaly. Jelikož ponesu cca 6 hodin vybaveni o celkové váze
Po důkladném prostudování mapy jsem rozhodl, že musím najít novou, lepší přístupovou trasu a pokud to bude nutné, i bez pomocí turistických značek.
5. června v 06.32 z nádraží Červený Potok jsem vyrazil do terénu. Z počátku byl směr pochodu přímo na sever, do polí, po cestě, kde dle turistické mapy z roku 1952 původně vedla žlutá turistická značka. Tuto značku jsem opustil, když nad kostelem v Dolní Moravě začala scházet do vsi. Pokračoval jsem po vrstevnici jdoucí polní cestě a cca po
Přímo po hranici vede "pašerácká" pěšinka, na kterou se napojuje nejprve stará červená značka (podle mapy z roku 1952) a poslézé nad vodopádem Nad Strašidly i současná červená. Zde se na chvíli zastavuji a nabírám vodu. Je 9.45 SELČ a na vrchol to je ještě 3/4 hodiny. Krátce posvačím a pokračuji dál přímo po statní hranici (opět mimo turistické značení, které tudy ale už za dva roky oficiálně povede) až na vrchol.
10.30 severní pól je dobyt. Cesta je vytýčena. Na vrcholu předběžně vybírám místo pro soutěžní stanoviště (to ještě nevím, že zcela zbytečně). Pak sestupuji (3minuty) k prameni Moravy, kde její vodou zapíjím oběd. Kdyby tady tak vysoko voda nebyla, bylo by pro mne zcela nemyslitelné odsuď vysílat.
V 15.11 odjíždím vlakem z Červeného Potoka zpátky domů. Tuto cestu podnikám před závodem z kondičních důvodů ještě několikrát.
Z hlediska náročnosti přesunu musím ještě opět, oproti II. subru, zredukovat výstroj a výzbroj, kterou potáhnu do závodu s sebou na kótu. Ze stožáru vezmu jen 3 trubky, tj. cca
Batoh vypadá již o něco rozumněji než posledně, nicméně jelikož nejtěžší věci (dva olověné akumulátory 7,2Ah) musím vzít, blíží se váhá výstroje stejně ke
Podle propočtů bych měl s plnou bagáží zvládnout pěší přesun cca za 6 hodin. Tzn. pokud pojedu jako obvykle prvním sobotním vlakem měl bych dorazit na vrchol kolem 11.00 UTC tj. v poledne našeho času. To by mělo stačit. No uvidíme. V pondělí a v úterý po závodě jsou státní svátky, tak bude snad dost času na regeneraci sil. 3.7. 1999 v 6.37 vyrážím z Červeného Potoka směr kóta 1424. Zatím je jasno a klidno. Přes den bude asi pěkný pařák. Jsem ověšený jak vánoční stromeček. Na zádech nacpaný 75 litrový kletr, na něm přidělaný složený stožárek (1,5m), na bederním pásu pověšená cyklistická flaška s vodou, na čele šátek proti potu, na těle prádlo Moira, na nohách těžké turistické boty Meindl - Island. Střídavě v ruce nebo přehozenou přes batoh nesu složenou anténu F9FT 11el. TONA.
Zpočátku odpočívám každou půlhodinu. Je čím dál tím větší vedro. Ještě že po cestě je dost vodních zdrojů, z kterých můžu doplňovat životadárnou tekutinu. Na statní hranici jsem 10.30 našeho času. Normálně bývám už nahoře, teď mi zbývají ještě skoro dvě hodiny cesty. Propocenej jsem durch, a ramena už necítím. Nohy šlapou zatím jakš takš v pohodě.
V poledne v největším vedru zdolávám nejprudší úsek vrcholové partie. Šátek na čele už moc nefunguje a pot mě štípá v očích. Předbíhají mě spousty polských turistů, občas se na něco zeptají. Odpovídám pouze křečovitým úsměvem. Dejchám jak lokomotiva. Ale to nejhorší má teprve přijít.
Už zbývá zdolat posledních pár výškových metrů. Ještě kousek a budu na plochém vrcholu. Na jednou se nad horizontem objevuje tyč, která je jiná než soušky tyčového značení. Za prvé je moc vpravo, a za druhé je do zelena. Jak se přibližuji vidím čím dál tím větší část té tyče. Jímá mě hrůza, spatřuji kotvící lana….. kóta je obsazena !!
Že já vůl jsem si ji nepřihlásil (stejně bych neměl nárok) !! Jdu se zeptat ke stanu rozloženému u paty stožáru, třeba pojedou sedmdesátku. Ale anténa je evidentně na
Kluci jsou z OK2KDS z Havířova, jedou na 144MHz a tvrdí že mají kótu přihlášenou. Já ne, a stejně tady byli první, takže se není o čem bavit. Je 10.00 UTC, nejvyšší čas začít se chystat na závod. Loučím se osádkou stanu, s tím že se usídlím asi někde poblíž.
Že bych zkusil Malý Sněžník ? Je to tak 1,5 hodiny cesty. Bez bagáže by to možná šlo, ale s tím co mám na zádech …. ?
Scházím k prameni Moravy. Obědvám a přemýšlím co dál. Malý Sněžník zavrhuji, je daleko. Nabízí se
Snažím se chovat tiše a nenápadně a tak abych nezpůsobil velké škody na vegetaci a okolí. Nemám zájem na jakékoliv konfliktu s případně kolemjdoucím ochráncem přírody. Mám svoje zkušenosti z Vysokých i Nízkých Tater.
Je vedro, ale naštěstí vlivem termiky zůstává stát nad vrcholem Králičáku mrak, který se téměř nehýbe z místa a cloní tak slunci. Takže to není zas až tak nejhorší.
Ve 11.45 UTC mám vše a i celých 8 wattů RF výkonu připraveno k vysílání. Abych stihnul začátek závodu, nerozdělávám zatím stan.Postavím ho snad později.
První QSO s OK2KBA/p. Tak jedem. Stále mám obavy zda se s OK2KDS nebudeme rušit.
Za první hodinu 41 QSO v SP módu. Pak zkusím jet na výzvu a takový fofr jsem ještě nezažil. Hned na začátku volá OK2KDS/p z kopce nade mnou, a o tom že bych je rušil nic neříkají. Tak to bude asi dobrý. Rate vzroste jednu chvíli až na 18 QSO za 10 minut. V 15.54 UTC mám už 102 QSO. Pak si musím dát pauzu. Jazyk už se mi lepí na patro.
Stavím stan a večeřím. Přestávka trvá půl hodiny. Pak pokračuji dál střídáním SP a CQ módu.
Stanice z 9A a S5 chodí s perfektními signály někdy i na výzvu (na 8W !!) . S DL směrem je to o něco horší, zde se projevuje stínění od okolí. Občas přijde i nějaký SP, ale většinou z malé vzdálenosti, je to přeci jenom přímo přes vrchol, který je odhadem o nějakých30 metrů výš. Každé dvě hodiny si dávám 10 minut oraz. Až za šera jdu k prameni Moravy pro vodu. Je nádherný letní večer, jasno a klidno, nikde ani živáčka.
Ve 23.21 UTC si už musím dáchnout. Přeci jenom dopolední přesun byl velice náročný a tak se únava hlásí o oslovo. Zatím mám na kontě 216 QSO.
Probouzím se ve02.30 a pokračuji dál. Stanic není tolik jako přes den tak se dají dělat i slabší signály. I když telegrafní klíč s sebou mám, k žádnému spojení na CW se neodhodlávám (bohužel).
V 08.40 UTC (290 QSO) rozjíždím volání výzvy. Není to takový fofr jako včera, ale po chvíli přicházejí pro mne naprosto nečekaná QSO:
Za první hodinu 41 QSO v SP módu. Pak zkusím jet na výzvu a takový fofr jsem ještě nezažil. Hned na začátku volá OK2KDS/p z kopce nade mnou, a o tom že bych je rušil nic neříkají. Tak to bude asi dobrý. Rate vzroste jednu chvíli až na 18 QSO za 10 minut. V 15.54 UTC mám už 102 QSO. Pak si musím dát pauzu. Jazyk už se mi lepí na patro.
Stavím stan a večeřím. Přestávka trvá půl hodiny. Pak pokračuji dál střídáním SP a CQ módu.
Stanice z 9A a S5 chodí s perfektními signály někdy i na výzvu (na 8W !!) . S DL směrem je to o něco horší, zde se projevuje stínění od okolí. Občas přijde i nějaký SP, ale většinou z malé vzdálenosti, je to přeci jenom přímo přes vrchol, který je odhadem o nějakých
Ve 23.21 UTC si už musím dáchnout. Přeci jenom dopolední přesun byl velice náročný a tak se únava hlásí o oslovo. Zatím mám na kontě 216 QSO.
Probouzím se ve
V 08.40 UTC (290 QSO) rozjíždím volání výzvy. Není to takový fofr jako včera, ale po chvíli přicházejí pro mne naprosto nečekaná QSO:
08:54 9A3SO 59 59091 JN95HN
08:56 SP6OUL 59 59169 JO90BF
08:57 9A4VM 59 59194 JN85FS
09:00 9A6JNJ/P 59 59127 JN85CM
09:02 9A3B 59 59455 JN95FQ
09:04 YU1LA 59 59045 KN04FR
09:05 YT1V 59 59320 JN94TE
09:07 T91AVW 59 59165 JN94IO
09:08 YZ1OVG 59 59235 KN03KV ODX 761 km (volá CW, mírné problémy se čtením)09:10 OK2BLS 59 59119 JN89NW
09:11 OK2UWJ/P 59 59133 JO80LA
09:12 OM3CCR 59 59069 JN98AH
09:14 OM5UM/P 59 59134 JN98EP
09:15 9A1CMA/P 59 59020 JN85RO
09:19 S59ABC 59 59366 JN76VM
09:20 OM3KME/P 59 59102 JN88UT
09:29 OM3KDY/P 59 59109 JN88RT
09:32 OK2KNZ/P 59 59169 JN88NX
09:33 OM3WED/P 59 59181 JN98HL
09:34 OK2UUJ/P 59 59082 JO80KE
09:38 OE3GRA/6 59 59025 JN77IN
09:43 OK2KAU/P 59 59146 JN99HO
09:44 OM3KTU/P 59 59243 JN98OW
09:46 HG6Z 59 59383 JN97WV
09:50 HA8PO 59 59176 KN06NQ
09:51 OM3KKQ 59 59163 JN88SQUff !! Tak to tedy byla hodina.
Je vedro. Balím stan a vysílám opět pod širákem. Jako slunečník používám spacák pověšený na šňůře nad hlavou. Slunce pere až to se….
Poslední hodinu je QRM na pásmu až nesnesitelné. Končím už ve 13.50 UTC QSO s OK1RCG/p. Mám na svém kontě 343 QSO ( po spočítání to dá 70.592 bodů). Balení veškerého vybavení mi trvá 1 hodinu. V 17.00 našeho času opouštím portejbl a vydávám se do údolí. Poslední vlak už dneska na 90% nestihnu. Tak přespím asi někde v půli cesty. Z počátku jdu po statní hranici. Hned na úvod mám drobný problém s polskou ostrahou hranic. Polský pohraničník sedící na patníku, když vidí co vleču, tak se mně laškovně ptá jestli jsem byl na rybách. Odpovídám česky, že jsem radioamatér. Ostraha hranic mění tón i výraz tváře a chce vidět pas. Mám jenom občanku a oháním se malým pohraničním stykem. To prej tady nestačí a kam jdu. Ukazuji, že po staré cestě do Červeného Potoka. Jsem tázán zda to tady znám. Když horlivě tvrdím, že perfektně, jsem blahosklonně propuštěn. Varšavu mají už asi vybudovanou. Upalují jen se za mnou práší.
Po kilometru zacházím za kraj lesa, kam už z Polska není vidět. Zastavuji se abych si trochu vydechl. Najednou si s hrůzou uvědomuji, že nevím zda jsem nahoře nenechal ručku. Silně nervózní vybaluji celý batoh. Stanička je samozřejmě až úplně na dně, uf.
Zase monotónní pěší přesun. Z kopce je to místy horší než do kopce. Zase musím odpočívat každých 20 minut, popruhy šíleně tlačí do ramen. Vycházím z lesa na první svážnici, slunce ještě pěkně hřeje, či spíš pálí. Jsem na cestě už 1,5 hodiny a přemýšlím kde se uložím ke spánku. Snad někde po cestě, nebo že bych to natáh až na nádraží ? Uvidím jak se budu cítit.
Za další hodinu jsem cca v polovině, fyzicky to jde. Pokračuji tedy až na nádraží, abych ráno už nikam nemusel. Jdu po louce kousek od tratě, slunce zapadá za Suchý Vrch a tak končím svoji vyčerpávající zpáteční cestu až za večerního šera.
Na nádraží nikdo není, takže mohu rozložit spaní přímo ve vestibulu. Vlaky, ani nákladní, tudy v noci nejezdí. Spím v přímo božském klidu. Musím říci , že veškeré vynaložené úsilí stalo rozhodně za to. Byl to perfektní závod, umocněný nezvykle (jak mi později potvrdili kluci z OK1KOK) dobrými podmínkami šíření. A i když pro tentokrát nemám žádného Itala, jsem víc jak na 100% spokojen. Vynahrazují mně to spousty 9A a S5 a pár YU.
S odstupem času musím říci, že jsem něco takového od té doby zatím nezažil.
Je vedro. Balím stan a vysílám opět pod širákem. Jako slunečník používám spacák pověšený na šňůře nad hlavou. Slunce pere až to se….
Poslední hodinu je QRM na pásmu až nesnesitelné. Končím už ve 13.50 UTC QSO s OK1RCG/p. Mám na svém kontě 343 QSO ( po spočítání to dá 70.592 bodů). Balení veškerého vybavení mi trvá 1 hodinu. V 17.00 našeho času opouštím portejbl a vydávám se do údolí. Poslední vlak už dneska na 90% nestihnu. Tak přespím asi někde v půli cesty. Z počátku jdu po statní hranici. Hned na úvod mám drobný problém s polskou ostrahou hranic. Polský pohraničník sedící na patníku, když vidí co vleču, tak se mně laškovně ptá jestli jsem byl na rybách. Odpovídám česky, že jsem radioamatér. Ostraha hranic mění tón i výraz tváře a chce vidět pas. Mám jenom občanku a oháním se malým pohraničním stykem. To prej tady nestačí a kam jdu. Ukazuji, že po staré cestě do Červeného Potoka. Jsem tázán zda to tady znám. Když horlivě tvrdím, že perfektně, jsem blahosklonně propuštěn. Varšavu mají už asi vybudovanou. Upalují jen se za mnou práší.
Po kilometru zacházím za kraj lesa, kam už z Polska není vidět. Zastavuji se abych si trochu vydechl. Najednou si s hrůzou uvědomuji, že nevím zda jsem nahoře nenechal ručku. Silně nervózní vybaluji celý batoh. Stanička je samozřejmě až úplně na dně, uf.
Zase monotónní pěší přesun. Z kopce je to místy horší než do kopce. Zase musím odpočívat každých 20 minut, popruhy šíleně tlačí do ramen. Vycházím z lesa na první svážnici, slunce ještě pěkně hřeje, či spíš pálí. Jsem na cestě už 1,5 hodiny a přemýšlím kde se uložím ke spánku. Snad někde po cestě, nebo že bych to natáh až na nádraží ? Uvidím jak se budu cítit.
Za další hodinu jsem cca v polovině, fyzicky to jde. Pokračuji tedy až na nádraží, abych ráno už nikam nemusel. Jdu po louce kousek od tratě, slunce zapadá za Suchý Vrch a tak končím svoji vyčerpávající zpáteční cestu až za večerního šera.
Na nádraží nikdo není, takže mohu rozložit spaní přímo ve vestibulu. Vlaky, ani nákladní, tudy v noci nejezdí. Spím v přímo božském klidu. Musím říci , že veškeré vynaložené úsilí stalo rozhodně za to. Byl to perfektní závod, umocněný nezvykle (jak mi později potvrdili kluci z OK1KOK) dobrými podmínkami šíření. A i když pro tentokrát nemám žádného Itala, jsem víc jak na 100% spokojen. Vynahrazují mně to spousty 9A a S5 a pár YU.
S odstupem času musím říci, že jsem něco takového od té doby zatím nezažil.
6.11.2001 Ó OK1TGI
(kopie z ok1tgi.nagano.cz)
Štítky:
contests
Saturday, June 9, 2001
1. závod 18.6.1998
- Jako první závod své radioamatérské kariéry jsem si vybral červnové kolo Provozního aktivu 99, pásmo 144MHz, kategorie SO. To že jsem měl pouze ručku Kenwood TH235 a anténu Krcku (dle OK1IF frcku) mně nevadilo. Měl jsem dokonce smělý plán, vysílat z velmi strategické, ale odlehlé kóty Kralický Sněžník (JO80KE, 1424 mnm). Zbývalo tedy určit vlakové spojení z Letohradu do Červeného Potoka (odjezd 05.35) a vytýčit pochodovou trasu : Červený Potok ČD - Červený Potok letiště - Dolní Morava obecní úřad - žlutá turistická značka - vrchol. Radost mi kalila skutečnost, že dle předběžných propočtů bude pěší přesun trvat cca 4 hodiny, a to by znamenalo dorazit na kótu v 10.30 resp. 8.30 UTC, což je 30 minut po začátku závodu. A u contestu trvajícího všehovšudy tři hodiny, je to zdržení docela významné. Ale, když mi Janička ((X)YL), sdělila tu radostnou zprávu, že pojede se mnou, zmocnila se mně nevýslovná radost. Zároveň jsem nabyl jistoty, že ani mírné zpoždění vstup nemůže zhatit moje rozhodnutí, vstoupit na pole světového contestingu stůj co stůj. Bohužel další ránu osudu jsem dostal hned ve vlaku , který s námi ujížděl nach Červený Potok. Stalo se tak již ve Verměřovicích tj. po 5 minutách cesty. Zapomněl jsem totiž doma na otomanu dvoumetrový kousek koaxiálního kablíku RG58, který měl spojovat ruční VKV TRX s čtyřelementovou anténou made in OK1TN. Ano tak důležitý pramínek měděného a mědí opředeného, PVC izolovaného vodiče, který mne měl spojovat se světem. Tu mi opět vlila odhodlání do žil Janička, a to pouze svojí přítomností (nechtěl jsem před ní zkrátka vypadat jako totální idiot). Ano budu vysílat, budu, i když jen na 10 cm gumišvindlu, mám přeci špičkovou kótu a svoje děvče, které mi tak věří. Na vrchol jsme dorazili přesně 18.6.1998 v 08.30 UTC. Bylo nádherné počasí, skoro jasno, teplo. Aby né, když mám dnes narozeniny..... Dlouho neotálím, vybaluji z batohu stanici, malou baterii (děkuji Honzovi OK1TJH), závodní deník zářící novotou, tužku, gumu, hodinky a pár poznámek s návodem jak a co v závodě vysílat. V záloze mám ještě knížku Provoz na KV a VKV od OK2FD a OK2ON, kterou jsem projistotu vytáhl až sem. Krcka zůstává nevyužita. Chvíli sice koketuji s myšlenkou, propojit ji s TRXem aspoň navlhlým šněrovadlem délky lamda/2. Nakonec se ale smiřuji se skutečností, že si její směrové účinky vychutnám až jindy, bohužel. 08.35 jsem připraven začít. Chvějí se mi nohy. Z části únavou po těžkém výstupu, z části lehkou nervozitou. Ladím, zastavuji na 145,425 - na kmitočtu zručně pracuje OK1JSK. Hergot, docela fofr, to nebudu stíhat ani psát. Chvíli si dodávám odvahu. Srdce mi tluče až v krku. Abych se sklidnil opakuji si pro sebe hláskování svého volacího znaku, OK1 Tomáš Gustav Ivan portejbl OK1........ 08.40 konečně jsem se odhodlal zavolat. Roztřeseným a zastřeným hlasem volám do éteru svoji call. Poprvé v závodě a podruhé vůbec. OK1JSK profesionálně odpovídá: OK1TGI 59 035 JO70 OTO BOŽENA ... ... nestíhám ani vnímat natož psát. Přesto po chvíli váhání potvrzuji a přerývaně drmolím něco v tom smyslu: 5...9.........Josef ........OTO....80 .........Karel ....Emil....(sakra ještě číslo) .....0 0 1. OK1JSK potvrzuje. UFFF, první závodní QSO za sebou, paráda !!!!!!! Dalších deset minut se z toho psychicky vzpamatovávám. Janička zatím spokojeně usnula na slunci. Pak už to jde lépe: 08.50 OK1VDJ z JN79US (rejt a hladina adrenalinu začíná stoupat) 08.52 OK2FQG JN99BM atd....V 09.45 dělám své 9(!) QSO s OK1FID/p JO80EB, pak ještě slyším OK1CAP JO60NK, o spojení se pokouším až do 09.58, bezvýsledně. Pak už balím, budím YL, a mažeme zpátky na vlak. Za 3 hodiny 26 minut jsme dole a motorák domů, do Podolí ......... stíháme tak tak. Celou cestu se mi hruď dme pýchou, 9 spojení na 10 centimetrovou anténu. za 1,5 hodiny provozu ! No a počkejte až na to doma spočítám...... Musím říct, že závody jsou opravdu nevšední zážitek. Z této přelomové události jsem si na památku přivezl puchýř jak angrešt na patě pravé nohy. A Janička, která hrdinně snášela útrapy tryskové pěší turistiky spojené s radioamatérským sportem, si uhnala aspoň úžeh. Na závěr mého článku děkuji vojenskému útvaru v Bratislavě - Vajnorech, jmenovitě des. Chlupovi, za základy bezdrátového spojení, vojenskému útvaru ve Slaném , jmenovitě npor. Novákovi a npor. Hromadovi, za základy soutěžního provozu. A hlavně Honzovi OK1TJH za průkopnickou a osvětovou činnost na mém stávajícím pracovišti. 73! Igor OK1TGI Vysvětlivky a použité zkratky: Princip radioamatérských závodů spočívá v navázání co nejvíce spojení pomocí vysílačky na radioamatérských pásmech, v předem daném časovém úseku (3hodiny, 24hodin .....). Aby bylo spojení dvou stanic platné, musí si operátoři navzájem předat a potvrdit tzv. soutěžní kódy. Soutěžní kód se skládá, u VKV závodů, z těchto částí a)RS (při fónickém provozu) RST (při telegrafním provozu) b) pořadového čísla spojení c) lokátoru . Spojení , soutěžní kódy a čas zapisuje soutěžící na papír nebo do PC. Tento zápis resp. soutěžní deník se pak zasílá vyhodnocovateli, který křížovou metodou ověří správnost údajů a stanoví pořadí. Pořadí je pak zveřejněno, a vítězové obdrží diplomy, někdy i věcné ceny. Provozní aktiv - celoroční etapový závod, 3-hodinové etapy probíhají každou 3. neděli v měsíci od 8 do 11 h UTC VKV - frekvence od 30MHz výše. RS, RST - číselný kód charakterizující signál protistanice. R - srozumitelnost (1-5), S- síla signálu (1-9). Při telegrafním spojení se udává ještě T, což je čistota tónu (1-9) SO - zavodní kategorie jeden (singl) operátor. ručka - (slang.) malá ruční radiostanice. Většinou pracuje frekvenční modulací (FM) na VKV kmitočtech. Vysokofrekvenční výkon býka do 5 wattů. krcka - (slang.) 4 elementová směrová anténa z konstrukční dílny radiologu OK1KRC OK1TGI - můj volací znak (též call). Tyto u nás vydává Český telekomunikační úřad po prokázání zvláštní způsobilosti. OK1IF - Milan S., známý český, doposud žijící, radioamatér a spisovatel z města pod Ještědem V současné době propagátor tzv. Lezení zpátky na stromy. JO80KE - -lokátor - systém souřadnic používaný v radioamaterských závodech, zejména na VKV, ze kterých se pak vychází při výpočtu bodů. Jeden lokátor je čtverec o straně 5 km. contest - (angl.) závod YL - označení pro radioamatérku, popřípadě přítelkyni radioamatéra (young lady) XYL - označení pro manželku radioamatéra RG58 - typové označení koaxiálního 50 ohmového kabelu OK1TN - Slávek Z, radioamatér, cestovatel, novinář a výrobce antén z Kosmonos gumišvindl - (slang.) malá anténa ruční vysílačky, většinou s gumovým obalem UTC - univerzální světový čas, vychází z času ve Spojeném Království. (Dříve ozn. GMT - greeničský střední čas) OK1TJH - Honza H., průkopník vysílání a závodů na mém pracovišti v zaměstnání OK2FD - Karel K., známý moravský radioamatér - závodník a vydavatel radioamatérské literatury OK2ON - Radek Z., zlínský propagátor radioamatérského vysílání, držitel mnoha radioamatér. diplomů TRX - tranciever, radiostanice lamda/2 - vyjádření polovičky vlnové délky. Pro 144MHz je lamda rovna cca 2m 145,425 - 145MHz 425kHz portejbl - (zkráceně též /p) označení pro přechodné vysílací stanoviště. Používání tohoto označení předepisují prováděcí předpisy Telekomunikačního zákona. QSO - spojení. Zkratka je z rodiny tzv. Q-kódu, používaných pro zkrácení radiotelegrafního provozu, již od počátku 20.století. Dnes se vyskytují i v radioamatérské hantýrce. OK1.... - volací znaky "stejně postižených" jedinců 73 - radioamatérský srdečný pozdrav na rozloučenou
(kopie z qsl.net)
Štítky:
contests
Subscribe to:
Posts (Atom)


